|
| |
|
|
Migrace jako sociální fenomén
Kahounová, Lucie ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Jako téma této diplomové práce je uvedena problematika migrace a postavení imigrantů v české společnosti. Východiskem a teoretickým základem je především vymezení pojmu migrace a její historický koncept, přiblíženy jsou rovněž základní přístupy k migraci a teorie migrace. Nadále je cílem práce i poukázat na vizi multikulturalismu a interkulturalismu a jejich vlivu na společnost. Celá práce je koncipována jako teoreticko-empirická, proto je doplněna o výzkumné šetření na téma postavení imigrantů ve společnosti, kde je rozpracována oblast životního stylu, pracovní migrace, právních podmínek a delikvence. Hlavním cílem šetření je znázornit pohled studentů vysokých škol na téma migrace a ověřit, zda je jejich mínění ovlivněno pohlavím či oborem studia a zda je uplatňován rozdílný přístup k emigrantům přicházejícím ze zemí EU a z třetích zemí. Klíčová slova: migrace, interkulturalismus, multikulturalismus, mínění, vliv pohlaví, vliv oboru studia
|
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
|
Quebecká integrační politika od tiché revoluce do současnosti
Pluhařová, Jana ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá quebeckou integrační politikou od tiché revoluce do současnosti. Analyzuje dynamiku mezi imigrací, identitou a integrací v Quebeku a pohlíží na identitu jako hlavního hybatele tvorby quebecké integrační politiky. Cílem práce je zjistit, zda identita a její proměna od etnického k občanskému základu byla hlavním determinantem tvorby quebecké integrační politiky. Od tiché revoluce v 60. letech 20. století prošla quebecká společnost dynamickou proměnou své vlastní identity nejen ve vztahu ke zbytku Kanady, ale zejména k sobě samým. Quebek se jako globálně menšinová a regionálně většinová společnost rozhodl odmítnout kanadskou federální politiku multikulturalismu, která neuznává Quebek jako odlišnou společnost a navíc popírá zásadu dvoukulturní Kanady. Přijal vlastní model integrace přistěhovalců nazvaný interkulturalismus, který byl ovlivněn proměnou zvláštní dichotomické quebecké identity.
|
|
| |
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
|
Politika multikulturalismu a interkulturalismu a česká perspektiva
Voslář, Václav ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Tématem bakalářské práce je politika multikulturalismu a interkulturalismu a možnosti její aplikace v českém prostředí. Cílem práce je ukázat, zda politika multikulturalismu a interkulturalismu, která bude v práci definována, může napomoci řešení problémů, které pociťují v české společnosti etnické menšiny. Prvním dílčím cílem je definování modelu politiky, který bude vytvořen na základě syntézy různých teorií a kritik multikulturalismu a interkulturalismu. Autor přitom vychází z předpokladu, že termíny multikulturalismus a interkulturalismus nejsou v českém prostředí zatížené stigmatem jako v některých jiných regionech, a je tedy možné z nich vytvořit soudržný model. Následně se práce věnuje české debatě na téma multikulturalismus a problémům, které pociťují etnické menšiny na území České republiky. Jako nejvýrazněji znevýhodněné menšinové skupiny v české společnosti jsou označeny skupiny imigrantů a romské etnikum. V závěrečné kapitole jsou rozebrány jednotlivé koncepce integrace cizinců na území České republiky a koncepce romské integrace přijaté českou vládou. V těchto dokumentech jsou identifikovány momenty, které se shodují s politikou multikulturalismu a interkulturalismu a následně je posouzeno, zda tato opatření reagují na problémy, které skupiny imigrantů a Romové v České republice pociťují.
|
|
|
Migrace jako sociální fenomén
Kahounová, Lucie ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sieber, Martina (oponent)
Jako téma této diplomové práce je uvedena problematika migrace a postavení imigrantů v české společnosti. Východiskem a teoretickým základem je především vymezení pojmu migrace a její historický koncept, přiblíženy jsou rovněž základní přístupy k migraci a teorii migrace. Nadále je cílem práce poukázat na vizi multikulturalismu a interkulturalismu a jejich vlivvu na společnost. Celá práce je koncipována jako teoreticko-empirická, proto je doplněna o výzkumné šetření na téma postavení imigrantů ve společnosti. Hlavním cílem šetření je získat pohled studentů vysokých škol na téma migrace a jejich následné porovnání s dostupnými výzkumy veřejného mínění z České republiky a Velké Británie. Klíčová slova: migrace, interkulturalismus, multikulturalismus, veřejné mínění
|
|
|
Migrace jako sociální fenomén
Kahounová, Lucie ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Jako téma této diplomové práce je uvedena problematika migrace a postavení imigrantů v české společnosti. Východiskem a teoretickým základem je především vymezení pojmu migrace a její historický koncept, přiblíženy jsou rovněž základní přístupy k migraci a teorie migrace. Nadále je cílem práce i poukázat na vizi multikulturalismu a interkulturalismu a jejich vlivu na společnost. Celá práce je koncipována jako teoreticko-empirická, proto je doplněna o výzkumné šetření na téma postavení imigrantů ve společnosti, kde je rozpracována oblast životního stylu, pracovní migrace, právních podmínek a delikvence. Hlavním cílem šetření je znázornit pohled studentů vysokých škol na téma migrace a ověřit, zda je jejich mínění ovlivněno pohlavím či oborem studia a zda je uplatňován rozdílný přístup k emigrantům přicházejícím ze zemí EU a z třetích zemí. Klíčová slova: migrace, interkulturalismus, multikulturalismus, mínění, vliv pohlaví, vliv oboru studia
|
|
|
Quebecká integrační politika od tiché revoluce do současnosti
Pluhařová, Jana ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá quebeckou integrační politikou od tiché revoluce do současnosti. Analyzuje dynamiku mezi imigrací, identitou a integrací v Quebeku a pohlíží na identitu jako hlavního hybatele tvorby quebecké integrační politiky. Cílem práce je zjistit, zda identita a její proměna od etnického k občanskému základu byla hlavním determinantem tvorby quebecké integrační politiky. Od tiché revoluce v 60. letech 20. století prošla quebecká společnost dynamickou proměnou své vlastní identity nejen ve vztahu ke zbytku Kanady, ale zejména k sobě samým. Quebek se jako globálně menšinová a regionálně většinová společnost rozhodl odmítnout kanadskou federální politiku multikulturalismu, která neuznává Quebek jako odlišnou společnost a navíc popírá zásadu dvoukulturní Kanady. Přijal vlastní model integrace přistěhovalců nazvaný interkulturalismus, který byl ovlivněn proměnou zvláštní dichotomické quebecké identity.
|
host ::
RSS.